hlavna stranka


Návrat do rubriky Nepotrestané zločiny Zdieľaj  | 
 

Pavel Wonka se zavazuje

Film je zákeřná bolševická lež estébáků a L. Rudinské


Filmařka Libuše Rudinská nejprve zpronevěřila dotaci 300.000 Kč od MK ČR, jelikož za ní natočila jiný film, než na počátku deklarovala před získáním dotace. Podobně podvedla i další sponzory jako KAN, Hradecký kraj atd. Během natáčení došlo k velkému množství právních a morálních konfliktů aktérů s režisérkou, která používala mnoho špinavých metod.

Film mimořádně hrubě a zákeřně pomlouvá posledního umučeného politického vězně Pavla Wonku. Film je založen na anonymech, kteří nemusí nést odpovědnost za své pomluvy Pavla Wonky (na estébácích) a většinu faktů vytrhává z kontextu, aby daly jiný a to skandalizační a pomlouvačný význam. Je to největší bolševická propaganda ostouzející oběti komunismu za uplynulých 25 let od revoluce 1989 a lze právem říci, že je natočen přesně ve stylu totalitní propagandy v Rudém Právu a v normalizační
Všechny aktéry filmu, kteří mluvili o Pavlu Wonkovi pozitivně, Rudinská vystřihla, aby pak zcela lživě prohlásila, že do filmu žádné nenašla. Ladislav Smolík, Eva To­mášková, Alena Zelinková, její sestra Jiráková, podala písemné svědectví, Jiří Kubík, Marie Vá­vrová, Eva Procházková, Josef Tomcsík, Božena Martincové, Vladimír Kubec, Evžen Klokočka (dal výpověď), Jana Millerová, Mirek Petr. Byl jsem jeden z nich.
Vulgární opilecké výroky Libuše Rudinské na adresu známých a úctyhodných osobností (Petře Blažku zapšklý zmrde, socioložka Jiřina Šiklová je už dávno mrtvá ještě před tím než umře atd.). Pokud takovým všehoschopným gaunerům, jako je Rudinská, dělá Česká Televize koproducenta, pak je to veliká ostuda a veliké mravní selhání veřejnoprávního média.
Pavla Wonku jsem zažil r. 1987 v trestních kobkách smrti v komunistického koncentráku Minkovice a byl to z 1000 vězňů nejstatečnější vězeň ze všech. Jak běžných tak politických. Nějaká sprostá hyena pasoucí se na jeho mrtvole dávno po jeho smrti, když už se nemůže bránit a dát jí pár facek, mu nesahá ani po kotníky. Slušní historici, filmaři, oběti ko­munismu, političtí vězni dali od Rudinské ruce pryč. Nyní je na řadě ČT.
Film L. Rudinské je na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10430569447-pavel-wonka-se-zavazuje/21256226981/, článek zaslal J. Wonka

Jiří Kubík, historik vězeňství   

  Poznámka redakce Svědomí:    

K „dokumentárnímu" filmu Libuše Rudinské „Pavel Wonka se zavazuje" se vyjádřil i šéf v minulém režimu ilegální Jazzové sekce Karel Srp. Ten je obsahem filmu, mírně řečeno, rozladěn. Parlamentním listům řekl mimo jiné:
„Dělali jsme na toto téma rozhovor s paní autorkou dokumentu. Později jsem však na obrazovce počítače zjistil, že nic z toho, co jsem jí ve prospěch Pavla pověděl, nepoužila. Zděsil jsem se suverenity a spřádání zla, spekulacím a mně nepochopitelnému cíli-, jak estébák Wonka za své estébáctví dobrovolně zemřel. Očekával jsem praktické důkazy, jak nám všem škodil, čím ublížil Jazzové sekci, proti komu z nás svědčil, protokoly, zprávy operativců - jen opravdový tupec neví, jaká přísná pravidla byla povinná při uskutečnění vázacího aktu, jaká byla operativní rozpracování před vůbec první zmínce policisty o jakékoliv spolupráci, chybí zá­kladní spisová agenda, statistický záznam, průzkum prostředí, do kterého měl být nasazen - místo toho slyším, že spolupráci podepsal Wonka v autě a papír se na­šel snad v kabátě až po listopadu 1989.“

Dalšími svými slovy o P. Wonkovi, skvělém amatérském právn­kovi, Srp ze svých zkušeností potvrzuje i nedůvěryhodnost „dokumentů" StB: „Jeho příhody, jak vyzrál nad úřady, byly k popukání. Estébáckými sledovačkami a výslechy se netajil - byl z našeho pohledu otevřený asi jako Petr Cibulka a další. Všichni jsme věděli, že cokoliv ,provalíme, bude mít dozvuky v kachlíkárně - a provalený důstojník si pak neškrtne...
Fantastické bylo, že ti nejvyšší důstojníci si nakonec případy vymýšleli, prováděli tzv. Opatření i když jsme nic nechystali.... A nakonec byli pochválení v rozkazech, jakože něčemu tedy zabránili..."

Srp též dodává, co ve filmu n­bylo, ač být mohlo: Wonkova speciální „zdravotnická" cela na Borech měla i v zimě uzavřené ústřední topení a byla bez zasklených oken, pouze opatřena mřížemi a děrovaným plechem. Pavel Wonka byl naprosto nedostatečně oblečen - měl na sobě jen teplákovou bundu a kalhoty, byl bez ponožek, přezůvek a bot - tedy bosý, na betonové zemi. Bachaři se tomu prý smáli a říkali na jeho adresu že odtamtud odejde jedině nohama napřed, protože cílem bylo, aby dostal zápal plic z totálního prochlazení. Wonka nakonec Bory „přežil". Zemřel až v Hradci. Mamince zaslali telegram zhruba znění: .Přijďte si pro šaty po zemřelém synovi.' nám dává současná éra informačních technologií. Tomu by mělo logicky odpovídat období pokroku, dynamiky a optimismu.

Paradoxně ale žijeme ve znepokojivém světě. Strach, úzkost a obavy ovládají realitu a zatemňují obzory. Pod vlivem dominantní mocnosti s černobílým viděním světa vzniká bezprostřední hrozba války, která může jen prohloubit trhlinu mezi Severem a Jihem, už nyní tvrdě rozdělenými demarkační čarou mezi bohatými a chudými. To vytvoří další živnou půdu pro kastování lidí vedoucí k nenávisti náboženské, politické i zcela individuální, ze kterých vzniká terorismus jako životní filozofie určité společenské vrstvy. Jedna za druhou přicházejí ekologické hrozby a katastrofy, včera předvídatelné a dnes už zcela zřejmé; světové veřejné statky, které tvoří naše životního prostředí, jsou namísto ochrany sprostě obětovány zákonu zisku. Totéž platí o životech milionů žen a mužů trpících léčitelnými nemocemi, které ale nadvláda peněz odsuzuje k smrti.

Na všech stranách narůstá ne­rovnost: exploze světového bo­hatství je současně doprovázena bídou. Podle statistik OSN každé čtyři vteřiny zabije na naší planetě hlad jednoho člověka. Mladé z­mě rozvojového světa, které vstoupily do hry ekonomické modernizace, zažily bezprecedentní finanční krize, často s katastrofickými důsledky pro vlastní obyvatelstvo. V kapitalistických, tradičně za bohaté pokládaných zemích postupně zákon bezuzdné konkurence a výlučné honby za ziskem narušuje sociální soudržnost. Na všech stranách narůstá nejistota: na ulici stejně jako v práci, během produktivního života, stejně na jeho konci v důchodu. Díky stále se stupňující honičce za vyššími zisky omezeného počtu jednotlivců hrozí hospodářské krize, i když jejich vznik je proti zdravému rozumu.
Tvrdili nám, že směřování celého světa k tržnímu hospodářství znamená konec dějin. Že nám otevře cestu do světa štěstí, v němž dialog a obchodní výměna zajistí trvalý mír. Vysvětlovali nám, že chudoba bude ustupovat úměrně tomu, jak se budou po celém světě šířit nejlepší technologie a nejefektivnější způsoby výroby. Nyní ale stojíme tváří v tvář opakovaným hospodářským a finančním krizím ve světě neschopném zaručit přístup k vodě pro více než miliardu jedinců, ve světě, který nedokáže odstranit hladomor v nejchudších zemích ani nezaměstnanost a chudobu ani v těch nejbohatších zemích. Je nejvyšší čas se zamýšlet nad tím, kde se stala chyba.

Ivan Turnovec

Ukážky z knihy

Zbytečná Wonkova smrt - Abeceda zločinů komunismu

http://zpravy.ihned.cz/c1-59770890-disident-pavel-wonka-komunismus
Východočeský disident Pavel Wonka se stal před čtvrtstoletím poslední politickou obětí komunistického režimu v Československu, která zemřela ve vězení. Tento "advokát chudých" zemřel 24. dubna 1988 v pouhých 35 letech za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové, rodina se o jeho smrti dozvěděla teprve o dva dny později. Po listopadu 1989 byl Wonka jako symbol odporu proti policejnímu a justičnímu násilí rehabilitován.
"Byla to určitě poslední velká oběť v komunistickém Československu. Vypovídá to o tom, jak se v tehdejším Československu zacházelo s 'odpůrci režimu'. Byla to naprosto zbytečná smrt oponenta komunistického režimu." uvedl historik Tomáš Bursík. Wonka se totiž před svým posledním zatčením chystal legálně vycestovat do Spolkové republiky Německo.



hlavna stranka