OBĚŤ KOMUNISTICKÉHO
NÁSILÍ
Už díky své národnosti byl odjakživa v konfliktu s mocí.
Když mu později zamítli možnost studia práv, studoval i bez jejich požehnání či
pomoci doma "na koleně".
Zatímco Charta 77 volala po dodržování papírových zákonů, on
převedl toto teoretické volání do praxe nejenom tím, že se stal "advokátem
z lidu", ale i rozhodnutím účastnit se voleb (teoretická možnost daná i
třídními komunistickými zákony komukoliv) do parlamentu jako nezávislý
kandidát. Byl za to obžalován a odsouzen za pobuřování.
Po propuštění z vězení se konečně rozhodl emigrovat. Byl
zatčen při vyzvedávání posledních potřebných dokladů na úřadě. Důvodem
tentokrát bylo, že prý nedodržel podmínky ochranného dohledu. Jedním z triků
režimu, jak nasadit lidem roubík, bývalo udělení podmínky. V jeho případě to
znamenalo hlásit se na policii každý den přesně ve stejnou dobu. Den po dni, na
minutu přesně. Byl znovu odsouzen jak žádala žaloba.
Po převozu k výkonu trestu byl na uvítanou ve vězení surově
zmlácen do bezvědomí. Když mu bylo odmítnuto ošetření, zahájil protestní
hladovku a odmítl pracovat, načež byl obžalován z maření výkonu úředního
rozhodnutí. Na vozíčku ho přivezli k soudkyni, která uvěřila tvrzení vězeňského
lékaře o jeho dobrém zdravotním stavu a vyměřila mu pět měsíců nepodmíněně.
Svědecké výpovědi spoluvězňů uvádí, že byl jednoduše dozorci ubit k smrti dřív,
než mohl rozsudek nabýt právní moci. Komunismus byl bití vždycky, i v době, kdy
režimu zbývalo do konce vlády už jen pár měsíců, 26. dubna 1988.
Autory petice, kladoucí vinu za jeho smrt, kterou podepsalo
271 statečných, odměnila rudá moc vězením, z něhož se dostali až v době, kdy už
na Václaváku bylo odcinkáno klíči.
Posametová justice sice zrušila komunistické rozsudky, ale
neshledala žádnou chybu v jednání těch, kteří nesporně nesou vinu za jeho smrt.
Návrh na jeho posmrtné vyznamenání zabrzdila v parlamentu ODS spolu s KSČM z
toho důvodu, že jeho jméno bylo na Cibulkových seznamech. Jenže v evidenci
ministerstva vnitra byla doposud nalezena jen informace, že sice byl veden ve
svazcích StB pod číslem 15489, ale jako nepřátelská osoba. Jeho svazek však byl
zničen. Neví se kdy a neví se kým. Není těžké odhadnout proč.
Na zdi královéhradeckého krajského úřadu, je na pamětní
desce kromě jeho dat uvedeno "PAVEL WONKA, oběť komunistického
násilí".
Čest jeho památce.
Pavel Zvěřina
(další informace najdete na www.totalita.cz
a wonka.wz.cz)